pondělí 9. prosince 2013

Noční hlídka


Do prosincové noci posílám jednu barevnou krásu. Svíčka z jednoho z minulých příspěvků se vybarvila do semiše. Cože? Jen, že její mihotavé a měňavé odstíny jsou ve stejných odstínech, v jakých zahajovala v polovině listopadu kapela Suede svůj koncert v Lucerně. Nenapadlo mě tak nic méně návodnějšího, než ty fotky pospojovat - fakt jsem nepoužila jediné úpravy.
Náhoda, nebo osud :)?    


Suede, ta výpověď celé jedné generace, mě nejprve absolutně minula (vzhledem k mému věku je to pochopitelné). Seznámila jsem se s nimi až v jednadvaceti, na rozhrkaném trajektu na moři mezi Sumbawou a Floresem. Bodli mi a ukotvili mě tenkrát, v cizí zemi a na vodě, fungují dodnes. Koncert jsem si užila neuvěřitelně moc, byl to uragán energie. Fascinující také bylo, že frontman Brett Anderson neměl žádný bezdrátový mikrofon, ale oldschůl na šňuře, se kterou na pódiu švihal, jak kdyby díky ní chtěl odeletět do nebes. Kosmonaut mého srdce.  
    

Dobrou noc. 

Žádné komentáře:

Okomentovat