čtvrtek 21. listopadu 2013

Zchudlá šlechta

V poslední době mám pocit, jako kdyby mě všude oblopovali naši severní sousedé, Poláci. Jako kdyby v České republice posílili PR, bez legrace. S Polskem se více méně teprve oťukávám, zůstala jsem dokonce ušetřena i pološílených nájezdů do Klodzka v devadesátkách. Teď čtu o Polsku a Polácích články, jak moc nás milují a my na ně prý jen prdíme, věnuju pracovní čas polskému designu, kamarádky mi říkají, jak prý jsou skvělé polské mléčné výrobky, všude na mě vyskakují inzeráty na polskou módu a shodou okolností dokonce letos na pravidelný adventní víkend nejedeme mile rozjímat a horečnatě nakupovat do Německa ani Rakouska, jako jindy, ale do Wroclawi. A přiznávám se, že se fakt těším a jsem zvědavá. To všechno dohromady mě trklo a podívala jsem se tak trochu na zoubek polským panelákům. Pokračujeme po jednom z minulých příspěvků o betonovém doupěti...  

Začala jsem u interiérů a hned první mě zaujal tak, že vám ho musím představit. Je to byt mladého páru, Kuby a Agáty. Přestože polštinou nevládnu a strýček Google je sice všemocný, ale jeho překladatelské schopnosti ještě mohou být pilovány, pochopila jsem, že:
  • A+K=VSL
  • jsou mladí a neklidní
  • mají hluboko do kapsy
  • touží po vyokých stropech a štucích starého bytu, ale skončili v paneláku. 

Myslím, že je to úplně klasický scénář. Místo bytu v centru sídliště, místo sto metrů s pokojem pro služku garsonka, tady konkrétně 31 metrů čtverečních, což je tedy vskutku partyzánské. Byt ale kompletně předělali, zdi napatinovali, na strop přidělali štuk, v koupelně nainstalovali tak trochu zámecké baterie.


Bydlení na mě přesto působí lehce bizarně, asi jako sídlo zchudlé šlechty. Ten byt je pro mě někde na pomezí světa polystyrénových stropních panelů a výprodeje v Ikea. K paneláku mi prostě nějak nesedí, i když se autoři-obyvatelé snaží držet trendu a celkem i jednoty stylu. Asi k tomu podivnému dojmu z interiéru přispávají i značně nekvalitní fotky a v reálu to vypadá skvěle, i když můj čálek kávy to úplně není. 


Přesto myslím, že by A+K měli dostat metál za odvahu, že se (nejen) paneláku nebojí, za to, že o domově uvažují s láskou a péčí (to se u nás, myslím tím v postkomunistických domácnostech, stále ještě nevidí tak často) a za to, jak jsou jiní - třeba okenní rámy mají v černém provedení - což je asi dost rebélie. Těšte se, mapování obrody panelu po Polsku bude v některých dalších příspěvcích pokračovat. 
 

 
  
 zdroj fotek zde

pátek 15. listopadu 2013

Barvy sídliště ve svíčce

Nikdy by mě nanapadlo, že někdo vyrobí romantickou svíčku s motivy sídliště a vůní štrůdlíku, respektive "Red Ruby Apple". A už vůbec by mě nenapadlo, že to bude Air Wick. Tuhle značku jsem vždycky považovala za marketingově náročnou, tedy tak trochu předražené nic. Když jsem ale tuhle skleničku v Bille vedle špaget objevila, musela jsem ji mít, i když ani tentokrát mi nepřišla cena za mainstreamovou svíčku (asi 140 Kč) úměrná.


Přiznám se, že jsem ještě nezapálila, jsem zvědavá na to proklamované "Changes colour gently". Doufám, že to nebude moc kolotočářské. Prostě takhle svíčka je pro všechny paneláky MUST :) Černobílé sídliště je podle mě pěkné a hodí se mi ke sbírce šutráků z pláží Severního moře.   


Bez zajímavosti taky není, že v US mají stejnou svíčku, co vypadá jak večerní pohled na Stodůlky, ale s jinou vůní "Cinnamon Roasted Chestnut"... holt každému co jeho jest: nám skořicový štrůdl, jim horké skořicové kaštany. Prostě je to tady :)! Ať žijí Vánoce! 

   


úterý 5. listopadu 2013

64 metrů ve Varšavě

Panelový byt pro ty, co se nebojí. Architektonické studio Medusa z polské Bytomi vytvořilo před šesti lety alternativní panelákový interiér.


Nahatý panel, rozvody na stěnách, dvě lampy Tolomea v ložnici, továrenský lustr a židle v kuchyni, plechové skříňky v obýváku, velké vázy a lucerny na zemi, stropní svítidla v šatně jak z dílny od automechanika, posunutý celoprosklený sprchovací kout...
No, tohle není meruňkový mor!    









pondělí 4. listopadu 2013

Volbenka

Dnes hodinu před půlnocí přináším další link.  Paneláky se dokáží vecpat opravdu všude. Jsou ztepilé a schopné a tak není divu, že omámily nejednoho komentátora.


A o čem se bude mluvit po tomto postu?


O komentáři Petra Holuba, jeho analýze bohatých v centrech měst a chudých na okrajových panelových sídlištích a o tom, co a proč vhazovali tito lidé do volebních uren. Lidi, lidi, vy co tu bydlíte, vy jste prostě nuda, nuda, šeď, šeď a za to, že populistické strany zvítězily, můžete hlavně vy a vaše pitomý hypotéky na bytový jádra.

A nebo taky že mi to furt nějak nevychází a já už to musím poslat, protože v šest zavírají v čistírně a tak třeba... "Třeba v Plzni nové strany příliš neuspěly v panelových sídlištích Skvrňany a Bolevec, vynahradily si to však v centru a na periferii." ... a vypadá to hned fakt dobře. No ne?!

Povznes se. Baladický post plný trapných náznaků, které jiným hřímavě zamítám doplnila skvělá fotka Romana Vondrouše z kolekce Fragmenty metrolopole, vytvořená z Grantu Prahy Czech Press Photo - pražská sídliště. Díky a dobrou noc.