pondělí 14. října 2013

Nemůže nebýt - na dotek.

No jasně, pár slov o Designbloku. Bez toho nelze existovat a je to dobře - je to stále ta největší a nejlepší přehlídka designu, jakou v našich luzích a hájích máme. Letos jsem ale silně pod vlivem a jen tak něco mě neuspokojí. Pod dánským vlivem. Fakt mi stačily jedny svátky v Kodani na to, abych pochopila, kolik práce tady ještě máme před sebou! (A omílám to v každém druhém postu tak, že už vás to musí štvát a já si říkám, co mě ovlivní na příští rok :))

Místo toho, jak všichni teď vzdychají, jak to bylo úžasné a takové a makové, budu referovat "prudce" prakticky a zpravodajsky. Protože o všech highlightech si můžete nalistovat v milionech časopisů a na každém webu, vybrala jsem vám pár věcí, co se mě dotkly, když jsem se jich dotkla. Doslova.

1. Kamna Malmö od Lucie Smyslové - Ateliér Design interiéru - Fakulta umění a designu UJEP - Ústí nad Labem.
Vůbec to tam v tom Ústí neznám, ale asi se tam konečně budu muset vypravit, když se tam rodí takovéto věci. No neuchvátila by vás nádherná betonová kamna od holky, co se jmenuje smyslová, zrovna když koketujete s chalupářstvím? Jasně, že uchvátila. Tentokrát nepálila, byla na nádraží.

 
 
 
2. Sovy nejsou tím, čím se zdají být. Jednička * hvězdička pro Kaspen/Jung von Matt.
Poznámky pod čarou, malé hvězdičky s doplňujícími informacemi, zataženo za černým sametem. Podle textu tvůrců se jednalo o: "projekt několika art directorů, textařů a accountů komunikační agentury Kaspen/Jung von Matt, kteří se nechali inspirovat jedním z největších nepřítelů jejich reklamních konceptů. Hvězdičkou, která dovoluje křičet lež a šeptat pravdu. Poznámkou pod čarou, která uvádí na pravou míru kreativní ztvárnění nudných obchodních sdělení plných nereálných úrokových sazeb a nesmyslných podmínek a vrací je tak zpět do racionálního světa byznysu.
Skupina ve své sérii produktů vystavených na Designbloku zkoumá, jak by mohl vypadat produktový a módní design, kdyby se při jejich tvorbě použil stejný postup, s jakým se dennodenně setkávají při práci v reklamě. Současně se ptá, zda skuteční designéři nezačali pracovat podobným způsobem. Návštěvníci výstavky proto dostanou vlastní hvězdičky, díky nimž budou moct uvést na pravou míru cokoli, co se jim nebude zdát, ať už na Designbloku, nebo kdekoli jinde."

 
A tak zde bylo k vidění třeba "Nene" (aneb jojo pro nenapravitelné pesimisty - hračka, která vypadal kupodivu stejně jako jojo, jen byla nefunkční), triko bez otvoru na hlavu, váza bez dna nebo lampa s vnitřním světlem zalitým v betonu. Vše u Kafky ke koupi, vše měkké ve své pravdivosti.
 
 
3. Jedním dechem do skla: Městečko od Michaely Tomiškové a Jakuba Janďourka.
Tohle jste nejspíš zaznamenali také. Třeba nádherné městečko, vesnička, hora nebo krajinka ze skla. Když jsem vzala do ruky jejich miniaturní tovární komín, teprve jsem pochopila, proč je to sklo kouzlené dechem! Musíte zažít.
 
 
   
    
4. Stoličky. Z Ateliéru produktového designu, zase FUD UJEP.
Prosté a účelné, přesto krásné. Sedělo se na nich pohodlně! Nejlepší pro mě zelený kmen Petry Mullerové a černá vlna Aleše Kachlíka.




5. Heineken jako od Louisiany. Místo, kde vám svítila láhev a v hlavě vám svitlo, "kde už jsem tohle viděla". Ano, v dánském muzeu moderního umění v Lousianě, od Yayoi Kusama, nádherně šílené japonské umělkyně. Letos oslavila 84 narozeniny.


6. Pavilon. Trochu mimo hlavní dění.
Keramická naděje na závěr. Stane se z vinohradské chlouby zase pýcha čtvrti? Snad jo. Vzpomínám na dobu nedávnou, kdy jsem v sousedství pracovala a každá návštěva dole umístěného Alberta bala očistcem. Dům duchů až to bolelo. Dnes dlažba od firmy Mutina, kterou navrhla Patricia Urquiola, je zatím dobrým příslibem. Snad to tak nevnímám jen díky své chalupářské vlně. Uvidíme, začátek dobrý, všechno dobré.


Žádné komentáře:

Okomentovat