středa 28. srpna 2013

S hlavou v oblacích

Když po škole jdete na praxi do betonárky, tak to asi s vámi nemůže dopadnout jinak, než že po zbytek života tvoříte hlavně z betonu. To je případ i Dagmar Schmidtové, německé architektky, umělkyně a kurátorky.


V Halle, stejně jako dalších německých městech, vzala sídliště a obytné soubory v posledních dvou dekádách za své. Bouralo se a znovu stavělo, bouralo se a místa se opouštěla, bouralo se a sídliště se zavrhovalo. Obvykle jen proto, že pak vyrostlo sídliště nové.   


Dagmar se rozhodla vytvořit památník celé jedné sídlištní generaci, která v panelácích vyrostla. Jednomu z likvidovaných panelových domů víceméně ponechala půdorys, panely ufikla asi metr nad zemí, místo oken zakomponovala vchody a vytvořila pokoje. Z betonu. Sedáčky, stolky, stoly, koberce, skříňky, kompletně z betonu.  

(Fotku autorky jsem sem prostě musela dát, čistě proto, aby to nebylo tak šedivé, když i venku bylo dnes podivně...)

 

A tak si tu můžete přijít posedět, do takového malého Husákova tři plus jedna, uvolnit se s hlavou v oblacích. I lokalita je dle mého mínění těžké retro, plné vzpomínek: dům-památník leží v ulici Ericha Kästnera, kterého mám neodmyslitelně spojeného s deštivými prázdninami u babičky a knížkami po rodičích: Emil a detektivové a Luisa a Lotka. Jak já to žrala! 


Taková malá připomínka na závěr. Zase je to Německo. Samozřejmě, že tenhle Dagmařin (to jí ale říkám familiárně, že?) záměr ověnčili cenami uměleckými i lokálními městskými. Copak se u nás nic neděje?

Z toho, co jsem dohledala, to vypadá, že lidé si tam rádi chodí posedět, popovídat. Prostě takový "jiný" betonový park. Zajímalo by mě, jak to vypadá v reálu, třeba někdy budu mít přes Halle cestu. Abych byla upřímná, z fotek to na mě působí spíš smutně, až lehce depresivně, nevím, jestli nejsem dnes nějaká příliš senzitivní, ale asi bych si sem s knížkou pohovět nezašla.  

4 komentáře:

  1. Super nápad,mě by se to líbilo na terasu,manžel to s betonem umí,natírat se to nemusí a déšť tomu neva.Zubajda01

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No by nemusel být problém, psala jsem už o firmách, které z betonu vyrábí ledacos, české Gravelli nebo maďarská Ivanka... Ale ty ceny jsou asi vyšší... Myslím že tahle parková křesílka a stolky z Halle by byly proklatě těžké, možná až tak, že by se terasa zřítila na nebohé sousedy :D

      Vymazat
  2. V tom památníku bych si uměla představit kavárnu. A děti by si tam určitě vyhrály (pokud je tedy povoleno lozit po památníku :-)).

    Jinak děkuji za článek o Ivance, který si tímto mohu odstranit z konceptů. Už zase! :-)
    A taktéž poděkování za zmínku o mých oblíbených knihách! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To vážně :)? To už vypadá na velkou náhodu, nebo jedna z nás je tajný hacker :D Ale vážně: nedivím se, ona (nebo oni Ivankovi :)?) fakt zaujmou!

      Vymazat