úterý 9. července 2013

Kolínský kubismus I.

Jsem odkojená Cidlinou a Labem a nejbližší největší město mého rodného města je pro mě dodnes symbolem města. Už jste se v tom úspěšně ztratili? Prostě jsem jen chtěla říct, že města by měla vypadat jako Hradec Králové! Krásný starý střed, dobře vyřešená sídliště, skvělé vilové čtvrti a výborná doprava. Ale nejlepší je centrum. Jedině korzem po Ullricháku zjistíte, jak vypadá městský bulvár. Jedině na Masarykově náměstí pochopíte sílu významu první republiky. A co teprve muzeum a gymnázium! Společným jmenovatelem té krásy jsou dva architekti: Gočár a Kotěra.

Ve jménu těch dvou jsme si udělali výlet na venkov za venkovským kubismem. I když to může znít jako protimluv, kubismus bývá spojován s městem, není to tak. Dvě vily, obě nedaleko Kolína. První, Bauerova vila v Libodřicích, slouží dnes jako muzeum kubismu v rámci projektu s trefným názvem Kubismus na venkově. Druhá, původní sídlo místní majetné rodiny Mandelíků, je teď velevznosným hotelem Chateau Kotěra.

V domech, ze kterých dýchá ne až tak dávná minulost mě vždy nejvíc uhranou povrchy. Na které lze sáhnout, u kterých si lze představovat, že se jich dotýkali i lidé, kteří si dům vysnili, postavili, žili v něm. Stejně jako vzory. Ty bývají nejen odrazem doby a trendu, ale i myšlení a vkusu obyvatel. Však se jen podívejte kolem sebe, jakými vzory jste se obklopili. Kdo říká, že nemá žádné, lže ať se podívá znovu. Určitě jste si je nevybrali jen proto, že jsou módní.

Něco málo inspirace, sto let staré, od Bauerů alias Gočára:













Něco od Mandelíků alias Kotěry:






Že to není tak kubistické, jak jste si představovali?

Mimochodem, výlet pro mě byl přímou linií navazující na přenádhernou monografii o Josefu Gočárovi, kterou jsem dostala loni a na divadelní představení Divadlo Gočár, na kterém jsem byla na jaře. Viděla jsem ho v Komedii a byla jsem nastavena v nějakém ne zrovna dobrém modu, ale určitě doporučuju. Rýmy jako:

To vám teď ani nepovím
Nakreslím a zakreslím
Možná, že to zítra zahodím
V kavárně si takhle sedím
Doutník si dám
Psí dečky a hůl, jó
Jsem elegán
A říkají mi „pán“.

Jsou dokonalé. Kdopak si to asi tak zpívá :)? Kotěra, nebo Gočár?





 
A protože je toho o kolínském kubismu ještě mnoho zajímavého, pokládám pero, upouštím myš, zaklapávám fotoaparát a klávesnici a přeji vám pěknou noc, plnou těšení na další hranatý díl. Třeba bude trochu rooondooo, rrrrr- - - - :)

Žádné komentáře:

Okomentovat