neděle 2. června 2013

Nedělní prší

Nejdřív malá, lehce výtvarná, idyla. A potom taky realita.

Ivana Lomová - Deštivý den


Rémy Noel: Rainy Day

 
Rainy Day je krásná, nudná šedivka, jakou máme my sídláci rádi. Noelova fotka je nostalgická, až romantická, to sedí, ale pořád je to jen takové to roztomilé uplakané počasí, které volá po kreativitě. Teď v Praze už je to malinko jiné...  
 
Odpoledne jsme si totiž vyrazili na procházku. A s nadsázkou: jsem vlastně ráda, že jsme se vůbec vrátili. Dolů k Vltavě, že se podíváme, jak to s tou vodou tedy vypadá - čekalo nás velké AHA?! Dalejský potůček pod Barrandovským mostem a celá cyklostezka byla pod vodou - sice překvapilo, ale dalo se čekat. Pokračovali jsme ke zlíchovskému kostelíčku, chvíli kukanda od Nepomuka, Žluťáky pod vodou taky vlastně žádné překvapení. Padlo rozhodnutí, že půjdeme domů přes Dívčí hrady a kus Prokopákem. Že labutí jezírko vyzurčelo na cestičku, se opět, dalo čekat. Brod pod železničním náspem u Foglarovy skály už trochu méně. Proto jsme se rozhodli vydrápat se na traťový most a jít po železnici do Holyně. Odvážný plán, korunovaný momentem, kdy zrovna na jednom z dalších mostů zahučel nákladní vlak s nekonečným počtem naložených vagónů a líznul nám promoklé ofiny, se mi velmi přestal líbit pod Klukovicemi, kde je celé piknikové místo totálně zatopené, dokonce až k bývalému mlýnu s maringotkou, a špinavá voda tam fakt nemá v korytě přírodního koupaliště půl metru hloubku jako obvykle... I mobil mi v ten moment selhal a přestal dokumentovat.
 
Nakonec jsme sice šťastně, durch mokří a pod Holyní už i veselí, že jsme to zvládli, došli domů. Byl to vlastně dobrý (nový) nedělní zážitek, mnohem lepší, než třeba unuděně hrát v teple u stolu prší. Nikomu ale důrazně nedoporučuju!  






Žádné komentáře:

Okomentovat