sobota 13. dubna 2013

Pán indženýr, bol byste od tej lásky a napísal nám dačo...


... budeme mít takové posezení, výročí sídliska, přátelské posezení, bude potřeba nějaká řeč, víte, od někoho zasloužilého... šlo by to? A tak ing. Boris sedl a psal.

...
....
.....

a pomalu končil...

Vidím, že jsem se vzdálil od původního tématu „proč se dá spokojeně žít na Terase“. Jsem svým založením člověk městský. Rád chodím na koncerty, do divadla, do Filmového klubu, na výstavy. Dostupnost centra historických Košic trolejbusem, tramvají či pěšky je výborná, což považuji za velkou přednost bydlení na Terase. Ale ani „skutečná příroda“ není z Terasy daleko. Zajít si pěšky na Bankov a odtud třeba na Jahodnou není problém, stejně tak do Čermelského údolí, což je blízko, a odtud třeba na Alpínku a Dianu nebo do Kavečan. Košice mají krásné okolí, které je z Terasy velmi dobře přístupné. Košické železárny mi daly práci i byt a Terasa prostředí, ve kterém jsem spokojeně žil a žiji.
Ing. Boris Štěrbák, Košice, 30. marca 2012


Všimli jste si data? A zdálo se vám také, že projev mohl stejně tak dobře zaznít na zasedání schůze v roce 1982? Ale kdepak. Pana inženýra poprosil asi tak loni touhle dobou náměstek pro kulturu v Košicích, či kdo. Sídliště Terasa (mimochodem významné dílo architekta Hornunga, urbanisty, držícího se teze, že doprava musí vyhovovat městu, ne město dopravě, a o kterém vám ještě určitě napíšu) má padesáté výročí a na to se nemůžeme jen tak vyfláknout, žejo, když jsme příští rok to hlavní město evropské kultury. Nebo evropské hlavní město kultury? No to je fuk. Hlavně aby to ing. Boris napsal.

Já vím, že je to pán v letech a "budurádakdyžbuduZPOLOVINYtakvgrifujakoon" a milion dalších frází. Ale jednoduše, nemůžu si odpustit v hlavě ty stíny minulosti. Příběh pana Borise a jeho života za minulého režimu by mě asi zajímal skoro víc, než Terasa. Ale i ta je velmi poutavá.
Celý Borisův proslov (jeho stavba nic neubírá na zajímavém obsahu!) najdete tady.

Mimochodem, Terasa má velké plány do budoucna. Existuje projekt na pěší propojení sídliště s centrem. Průměrný chodec by se do města, za kulturou a do práce dostal zhruba za dvacet minut. Za dnešní situace je prý Terasa bez MHD či automobilu pouze velmi obtížně dosažitelná. Přiznám se, že tady sama nevím: pan ing. Boris si ji v proslovu jako důchodce pochvaluje. Ale asi to bude velmi aktivní a akční důchodce, když architekt Okamura, který je v produktivním věku, pěší (ne)dosažitelnost naopak kritizuje a je pro sídliště obvykle typická. Budu se tam asi muset sama vydat a situaci zjistit.

Kéž by pro pěší vysvitlo slunko a to nejen na Terase. Když už ne pro obyvatele, tak alespoň pro odkaz pana Hornunga...

 
 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat